Edice Skrytá moderna

Česká literární avantgarda je tradičně reprezentována tvorbou několika dominujících osobností a už poměrně dlouho je součástí standardní školní výchovy, což, zdá se, činí z tohoto areálu zaprášené panoptikum čpící naftalínem. Tento efekt obvykle vzniká tam, kde je jistý typ dobových uměleckých promluv izolován a představován jako pevný, definitivní a zdánlivě lehce srozumitelný objekt, který můžeme dobře popsat ze všech stran. Diskurs avantgardy, a to i v okruhu literárních textů, má však mnohem širší přesahy, než by se ze zavedeného a obvykle reflektovaného domácího kánonu mohlo zdát. Nikdy se v historii nevyskytoval izolovaně, ale byl konfrontován s dalšími typy dobových diskursů, s nimiž sdílel svůj historický horizont a vůči nimž se vymezoval.
Cílem ediční řady Skrytá moderna je poukázat na tuto rozprostraněnost řeči avantgardy, na její nejednoznačnost, živost, na různé – dnes pozapomenuté či marginalizované – varianty, na její penetraci mimo tradičně popisovaný prostor, ale i na některá menší díla oněch dominujících osobností, která z nějakých důvodů zůstala či zůstávají mimo centrum pozornosti čtenářů i literárních historiků.
Smyslem edice není hledat v českých literárních dějinách nový rozvrh a novou hierarchizaci. Smyslem je konfrontovat známé a obecně akceptované podoby dobové řeči moderny s podobami pozapomenutými nebo z nějakých důvodů dosud nereflektovanými tak, aby čtenářům bylo umožněno – možná v lecčems nově či nezvykle – pozorovat mnohdy dramatické úsilí modernistů o nový jazyk, nové vidění objektů, člověka, času, prostoru i sebe sama. V kontextu známém i neznámém.
Každý svazek edice přináší jak edici původních textů, tak obsáhlou studii k nim. Edice vychází ve spolupráci nakladatelství Akropolis a Centra výzkumu české umělecké avantgardy na FF UK v Praze a na FF JČU v Českých Budějovicích.

Petr A. Bílek, Vladimír Papoušek, Filip Tomáš

Jiří Kolář: Rudý havran / Nový don Quijote
Básník Jiří Kolář (1914–2002) napsal ve třicátých letech rozsáhlejší skladbu Rudý havran, které dal podtitul román-reafora. Datoval ji rokem 1936 a zaslal svému tehdejšímu básnickému idolu, Vítězslavu Nezvalovi. Skladba vstoupila do ústního podání české literární historie 20. století jako legenda, text ovšem zůstával neznámý a Kolář sám jej neměl. Na text upozornili v polovině 90. let pracovníci Literárního archivu PNP v Praze Petr Kotyk a Jan Šícha, kteří jej vystavili u příležitosti Kolářovy výstavy v Památníku národního písemnictví. Editor spisů Jiřího Koláře Vladimír Karfík pak podal o Rudém havranovi zprávu v katalogu výstavy Surrealismus v Československu 1929–1953 (1996). Kolářův raný text na rozhraní prózy, poezie a hry s významy je tak pozoruhodný již okolnostmi svého zpřístupnění. Edici Rudého havrana dále doplňuje neznámá juvenilní básnická tvorba, texty z let 1934–1938 shrnutá pod názvem Nový don Quijote. Obě díla jsou charakteristická tím, že je mladý Jiří Kolář psal oslněn dobovým surrealismem, zároveň se v nich ale již projevuje i jeho jazykové experimentátorství, kterým se surrealismu vzdaluje a svou originalitou ovlivňuje v následujícím desetiletí tvorbu celé generace, v díle výtvarném pak v celosvětovém měřítku. – Ediční příprava Vladimír Karfík a Marie Langerová, doprovodná studie Marie Langerová. – 3. svazek Edice Skrytá moderna – 396 str., váz., 299 Kč vč. DPH.

Veronika Broučková (ed.): Srdce a smrt / Antologie brněnské Literární skupiny
Literární skupina vznikla v roce 1921 v Brně jako volné umělecké sdružení a do dnešní doby zůstaly její aktivity jako celku spíše na okraji pozornosti literární historie. Její vznik koreluje se vznikem pražského Devětsilu, jehož produkce v rámci moderního umění získala dominantní postavení. Studie Veroniky Broučkové s rozsáhlou antologií představuje díla některých členů Literární skupiny a sleduje v nich motivické linie, které uvádí do kontextu dobového expresionismu a poválečného myšlení. Jako nejsignifikantnější se jeví z tohoto pohledu otázka vnímání smrti a hledání transcendentního přesahu, vytváření nového ideálního světa a eschatologická víra v něj, která má suplovat ztracenou oporu v náboženství, dále pak motiv srdce jako symbolu univerzálního lidství, „stavebního kamene“ „nového člověka“. V některých bodech bývá tvorba autorů Literární skupiny chápána v souvislosti s expresionistickým vnímáním světa. Autorka tento pohled ve své studii znovu reviduje a hledá možné souvislosti Literární skupiny s expresionistickým hnutím a avantgardou. Antologie přináší dosud nejobsáhlejší pohled na díla autorů Literární skupiny - např. Zd. Kalisty, Sv. Kadlece, A. M. Píši, J. Wolkera ad. - a vedle historického připomenutí tvorby tohoto typu slouží i jako živý materiál ilustrující autorčiny teoretické závěry. – Ediční příprava a doprovodná studie Veronika Broučková. – 2. svazek Edice Skrytá moderna –276 str., váz., 225 Kč vč. DPH. – ISBN 978-80-87310-00-7

Arnošt Vaněček: Vor Medúzy
Arnošt Vaněček (1900–1983), uznávaný překladatel americké, především černošské poezie, odkazuje titulem svého románu z roku 1938 k obrazu Vor Medúzy francouzského romantika Theodora Géricaulta: slavné scéně zániku a smrti, jejichž příčina spíše než z vnějšku přichází zevnitř lidského společenství. Vaněčkovo podobenství o rozkladu a umírání společnosti je zjitřené úzkostí neklidné Evropy konce třicátých let. Aluzí je tu ovšem mnohem víc – od upomínek k textům E. A. Poea nebo T. S. Eliota, k soudobé filozofii i marxisticky sociologizující politické rétorice, až po pevné zakotvení v repertoáru motivů a v jazyce dobové imaginace literární i výtvarné. Surrealistické snové vize i bizarní obraznost tu stojí na tenké hranici s existenciálními nejistotami ze sebe, ze světa, z davu a mezilidských vztahů, jež jsou přítomny zejména v hrdinově zaujetí ženskými postavami. Román doprovází obsáhlá studie literárního historika Vladimíra Papouška, který dílo zasvěceně a novátorsky zasazuje do širokého, především výtvarného kontextu. 120 str., váz. 165 Kč vč. DPH. – ISBN 978-80-86903-89-7

Michal Bauer: Automatická madona / Antologie Skupiny Ra
Skupina Ra patří společně se Skupinou 42 k nejvýznamnějším literárně-výtvarným seskupením v české kultuře 40. let 20. století. Její tvorbě přitom dosud nebyla věnována soustavná pozornost, a schází tedy monografie syntetizující recepci této skupiny. Přítomná edice nabízí reprezentativní výbor z básnické tvorby Skupiny Ra a Edice Ra (zastoupeni jsou autoři jako Zdeněk Šel, Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc, Otta Mizera). Připomenuty tak jsou stěžejní sborníky 40. let – Roztrhané panenky, A zatím co válka a stejnojmenný sborník Skupina Ra. Ediční část doplňuje výtvarný doprovod, který nabízí souhrn relevantních děl Václava Zykmunda, Josefa Istlera, Bohdana Laciny, Viléma Reichmanna, Václava Tikala či Miloše Korečka. Antologii jako u ostatních svazků ediční řady Skrytá moderna uvádí studie: zde z pera literárního historika Michala Bauera, který se tvorbě Skupiny Ra už věnoval v předmluvách a doslovech ke knihám Zdeňka Lorence Pít z kterékoliv strany, Nocležna pro romantismy a Kontinent nikoho.– 4. svazek Edice Skrytá moderna –Váz.