| |
Edice Skrytá moderna
Česká literární avantgarda je tradičně reprezentována tvorbou několika dominujících osobností a už poměrně dlouho je součástí standardní školní výchovy, což, zdá se, činí z tohoto areálu zaprášené panoptikum čpící naftalínem. Tento efekt obvykle vzniká tam, kde je jistý typ dobových uměleckých promluv izolován a představován jako pevný, definitivní a zdánlivě lehce srozumitelný objekt, který můžeme dobře popsat ze všech stran. Diskurs avantgardy, a to i v okruhu literárních textů, má však mnohem širší přesahy, než by se ze zavedeného a obvykle reflektovaného domácího kánonu mohlo zdát. Nikdy se v historii nevyskytoval izolovaně, ale byl konfrontován s dalšími typy dobových diskursů, s nimiž sdílel svůj historický horizont a vůči nimž se vymezoval.
Cílem ediční řady Skrytá moderna je poukázat na tuto rozprostraněnost řeči avantgardy, na její nejednoznačnost, živost, na různé dnes pozapomenuté či marginalizované varianty, na její penetraci mimo tradičně popisovaný prostor, ale i na některá menší díla oněch dominujících osobností, která z nějakých důvodů zůstala či zůstávají mimo centrum pozornosti čtenářů i literárních historiků.
Smyslem edice není hledat v českých literárních dějinách nový rozvrh a novou hierarchizaci. Smyslem je konfrontovat známé a obecně akceptované podoby dobové řeči moderny s podobami pozapomenutými nebo z nějakých důvodů dosud nereflektovanými tak, aby čtenářům bylo umožněno možná v lecčems nově či nezvykle pozorovat mnohdy dramatické úsilí modernistů o nový jazyk, nové vidění objektů, člověka, času, prostoru i sebe sama. V kontextu známém i neznámém.
Každý svazek edice přináší jak edici původních textů,
tak obsáhlou studii k nim. Edice vychází ve
spolupráci nakladatelství Akropolis a Centra
výzkumu české umělecké avantgardy na FF UK
v Praze a na FF JČU
v Českých Budějovicích.
Petr A. Bílek,
Vladimír Papoušek, Filip Tomáš
Dosud vydáno:
Jiří Kolář: Rudý havran / Nový don Quijote
Básník Jiří Kolář (19142002) napsal ve třicátých letech rozsáhlejší
skladbu Rudý havran, které dal podtitul román-reafora. Datoval ji
rokem 1936 a zaslal svému tehdejšímu básnickému idolu, Vítězslavu
Nezvalovi. Skladba vstoupila do ústního podání české literární historie
20. století jako legenda, text ovšem zůstával neznámý a Kolář
sám jej neměl. Na text upozornili v polovině 90. let pracovníci
Literárního archivu PNP v Praze Petr Kotyk a Jan Šícha,
kteří jej vystavili u příležitosti Kolářovy výstavy v Památníku
národního písemnictví. Editor spisů Jiřího Koláře Vladimír Karfík
pak podal o Rudém havranovi zprávu v katalogu výstavy
Surrealismus v Československu 19291953 (1996). Kolářův
raný text na rozhraní prózy, poezie a hry s významy je
tak pozoruhodný již okolnostmi svého zpřístupnění. Edici Rudého
havrana dále doplňuje neznámá juvenilní básnická tvorba, texty z let
19341938 shrnutá pod názvem Nový don Quijote. Obě díla jsou
charakteristická tím, že je mladý Jiří Kolář psal oslněn dobovým
surrealismem, zároveň se v nich ale již projevuje i jeho
jazykové experimentátorství, kterým se surrealismu vzdaluje a svou
originalitou ovlivňuje v následujícím desetiletí tvorbu celé
generace, v díle výtvarném pak v celosvětovém měřítku.
Ediční příprava Vladimír Karfík a Marie Langerová, doprovodná
studie Marie Langerová. 3. svazek Edice
Skrytá moderna 396 str., váz., 299 Kč
vč. DPH.
Veronika
Broučková (ed.): Srdce a smrt / Antologie brněnské Literární skupiny
Literární skupina vznikla v roce 1921 v Brně jako volné
umělecké sdružení a do dnešní doby zůstaly její aktivity jako
celku spíše na okraji pozornosti literární historie. Její vznik
koreluje se vznikem pražského Devětsilu, jehož produkce v rámci
moderního umění získala dominantní postavení. Studie Veroniky Broučkové
s rozsáhlou antologií představuje díla některých členů Literární
skupiny a sleduje v nich motivické linie, které uvádí
do kontextu dobového expresionismu a poválečného myšlení. Jako
nejsignifikantnější se jeví z tohoto pohledu otázka vnímání
smrti a hledání transcendentního přesahu, vytváření nového
ideálního světa a eschatologická víra v něj, která má
suplovat ztracenou oporu v náboženství, dále pak motiv srdce
jako symbolu univerzálního lidství, stavebního kamene
nového člověka. V některých bodech bývá tvorba
autorů Literární skupiny chápána v souvislosti s expresionistickým
vnímáním světa. Autorka tento pohled ve své studii znovu reviduje
a hledá možné souvislosti Literární skupiny s expresionistickým
hnutím a avantgardou. Antologie přináší dosud nejobsáhlejší
pohled na díla autorů Literární skupiny - např. Zd. Kalisty, Sv.
Kadlece, A. M. Píši, J. Wolkera ad. - a vedle historického
připomenutí tvorby tohoto typu slouží i jako živý materiál
ilustrující autorčiny teoretické závěry. Ediční příprava
a doprovodná studie Veronika Broučková. 2. svazek Edice
Skrytá moderna 276 str., váz., 225 Kč vč. DPH. ISBN 978-80-87310-00-7
Arnošt Vaněček: Vor Medúzy
Arnošt Vaněček (19001983), uznávaný překladatel
americké, především černošské poezie, odkazuje titulem
svého románu z roku 1938 k obrazu Vor
Medúzy francouzského romantika Theodora Géricaulta:
slavné scéně zániku a smrti, jejichž příčina
spíše než z vnějšku přichází zevnitř lidského
společenství. Vaněčkovo podobenství o rozkladu
a umírání společnosti je zjitřené úzkostí neklidné
Evropy konce třicátých let. Aluzí je tu ovšem mnohem
víc od upomínek k textům E. A. Poea
nebo T. S. Eliota, k soudobé filozofii
i marxisticky sociologizující politické rétorice,
až po pevné zakotvení v repertoáru motivů a v jazyce
dobové imaginace literární i výtvarné. Surrealistické
snové vize i bizarní obraznost tu stojí na
tenké hranici s existenciálními nejistotami
ze sebe, ze světa, z davu a mezilidských
vztahů, jež jsou přítomny zejména v hrdinově
zaujetí ženskými postavami. Román doprovází obsáhlá
studie literárního historika Vladimíra
Papouška, který dílo zasvěceně a novátorsky
zasazuje do širokého, především výtvarného kontextu.
120 str., váz. 165 Kč vč. DPH. ISBN 978-80-86903-89-7
Připravujeme:
Michal Bauer: Automatická madona / Antologie Skupiny Ra
Skupina Ra patří společně se Skupinou 42 k nejvýznamnějším literárně-výtvarným seskupením v české kultuře 40. let 20. století. Její tvorbě přitom dosud nebyla věnována soustavná pozornost, a schází tedy monografie syntetizující recepci této skupiny. Přítomná edice nabízí reprezentativní výbor z básnické tvorby Skupiny Ra a Edice Ra (zastoupeni jsou autoři jako Zdeněk Šel, Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc, Otta Mizera). Připomenuty tak jsou stěžejní sborníky 40. let – Roztrhané panenky, A zatím co válka a stejnojmenný sborník Skupina Ra. Ediční část doplňuje výtvarný doprovod, který nabízí souhrn relevantních děl Václava Zykmunda, Josefa Istlera, Bohdana Laciny, Viléma Reichmanna, Václava Tikala či Miloše Korečka. Antologii jako u ostatních svazků ediční řady Skrytá moderna uvádí studie: zde z pera literárního historika Michala Bauera, který se tvorbě Skupiny Ra už věnoval v předmluvách a doslovech ke knihám Zdeňka Lorence Pít z kterékoliv strany, Nocležna pro romantismy a Kontinent nikoho. 4. svazek Edice
Skrytá moderna Váz.
|
|