Cyril Hádek: Konec Lucemburků v Čechách
Jan, Karel, Václav, Zikmund – čtyři vládci českých zemí z dynastie Lucemburků. Každý z nich vstoupil do povědomí dalších generací, takže máme krále-cizáka, krále-opilce, otce vlasti i šelmu ryšavou. Hádek tahle zakořeněná klišé kvalifikovaně odstraňuje.

Alena Slezáková, MF Dnes 5. 3. 2011

Dvakrát knižně o Lucemburcích
Před sedmi sty lety se postavil do čela Českého království čtrnáctiletý Jan Lucemburský, který si vzal za ženu o čtyři roky starší, dosud neprovdanou přemyslovskou princeznu Elišku. Toto výročí se stalo příležitostí pro vydání dvou různých literárních zpracování.
Cyril Hádek, jenž už nabídl knihu Konec Přemyslovců v Čechách, pokračuje ve svém zájmu o populární pohled na dějiny. Konstatuje fakta, ale podobnou pozornost věnuje detailům. I proto mj. připomíná, že oba manželé přijeli v říjnu 1310 do Čech se zhruba třemi tisícovkami vojáků a zamířili ke Kutné Hoře, kde se spojili s dalšími oddíly.
Odtud vedla jejich cesta ku Praze, kterou stále ovládal Jindřich Korutanský, manžel dcery Václava II. Anny Přemyslovny. Po jeho útěku alespoň na čas ovládl budoucí slavný válečník získané království. Hádek samozřejmě podrobně připomíná i osudy dalších králů, ba císařů Karla IV., Václava IV. a Zikmunda.
Jiný styl zvolil prozaik Jan Šmíd, jemuž se dobrodružný život Jana Lucemburského stal námětem pro epopej s důrazem na soukromý život, na vykreslení vzoru rytířské ctnosti i na architektonické dílo přetrvávající věky.
Byl to právě otec Karla IV., který položil základy sv. Víta, vystavěl mnoho klášterů a budov. Nové vydání strhujícího příběhu si zasluhuje připomenutí i proto, že nakladatelství Karolinum nabídlo nyní prózu i německy v překladu Jürgena Ostmeyera s názvem Mit dem Löwen im Wappen.

Cyril Hádek: Konec Lucemburků v Čechách, Akropolis
Jan Šmíd: Ve znamení Lva, Baronet

František Cinger, Právo 2. 11. 2010

Výročí nástupu Lucemburků na český trůn připomene výstava
Praha 25. října (ČTK) – Konec Lucemburků v Čechách je název publikace Cyrila Hádka, která k 700. výročí příchodu tohoto evropského panovnického rodu na český trůn vyšla v nakladatelství Akropolis. Stejné jubileum připomene od 4. listopadu reprezentativní výstava, která bude v Domě U Kamenného zvonu v Praze přístupna do začátku února.
„Lucemburkové byli jednou ze šesti královských dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu. Přestože jejich éra zahrnuje necelých 130 let, ne vždy měli plnou kontrolu nad svým královstvím a nelze ji do časového působení srovnávat například s Přemyslovci či Habsburky, přinesla jejich epocha české zemi rozkvět a nejedno významné dílo,“ uvádí se na přebalu publikace.
Autor v ní čtenářům předkládá koláž z nejrůznějších dobových kronik, korespondence i výzkumu historiků. „Nakladatelství tímto titulem navazuje na své starší popularizační práce z české historie. Čtenáři se dozví, jak se vlastně Lucemburkové dostali na český trůn, jak se v průběhu tří generací vyvíjely jejich vztahy ke zdejšímu prostředí,“ řekl ČTK Jiří Tomáš z nakladatelství Akropolis.
Autor Cyril Hádek se rozepisuje o všech čtyřech panovnících této dynastie, kteří se vystřídali na českém trůnu – Janovi, Karlu IV., Václavovi IV. a Zikmundovi. „Jejich vklad do povznesení Českého království je pochopitelně rozdílný; Jan i Zikmund trávili více času v cizině, kdežto Karel a jeho syn Václav se v Praze cítili doma. A le i mezi nimi jsou značné rozdíly - zatímco Karel budoval říši s monumentální metropolí, s chrámy, univerzitou, kamennými mosty a kláštery, nelze již totéž shledávat u jeho synů,“ napsal.
Výstava připomene vstup Jana Lucemburského na český trůn následně po jeho sňatku s Eliškou Přemyslovnou (1. září 1310 ve Špýru, korunovace manželů byla 7. února 1311 v Praze). Představí jeho rodinu a rod i osobnost královny Elišky a její přemyslovské kořeny. Místem konání expozice je původně gotický městský palác, který je možno považovat za součást městské královské rezidence, upravené pro mladé královské manžele v prvním období po jejich příchodu do Prahy.
Kromě Domu U Kamenného zvonu v roli hlavního exponátu budou těžištěm výstavy předměty z oblasti zlatnictví, iluminované rukopisy a archivní dokumenty. Poskytla je řada významných českých a zahraničních institucí. Výstavu pořádají muzeum, galerie a archiv hlavního města Prahy za podpory magistrátu a ve spolupráci s Národním muzeem.
Výstava bude instalována ve všech expozičních prostorách domu, od suterénu až po druhé patro, kde se návštěvníci seznámí s architektonickou podobou zástavby pražského území mezi Pražským hradem a Vyšehradem v roce 1310. Blíže také poznají životní styl Pražanů na konci 13. a v první polovině 14. století.

ČTK, Jiří Borovička mkv hš, 25. 10. 2010