Před 20 lety zemřel Jaroslav Seifert
Edice díla nositele Nobelovy ceny bude mít přestávku
Vydávání sedmnáctidílného souborného díla Jaroslava Seiferta (1901-1986) se po deseti svazcích na rok přeruší, oznámil Jiří Tomáš, majitel nakladatelství A kropolis. Další svazek vydá až napřesrok. Sdělil to v předvečer desátého ledna, kdy si veřejnost připomíná dvacáté výročí básníkova odchodu.
„Chtěli bychom vydávat dál, ale nemáme peníze,“ řekl Tomáš Právu. „Rádi bychom je získali prodejem už vydaných deseti svazků sedmnáctidílného projektu, ale potřebovali bychom pomoc sponzorů. Takže letos žádný svazek nevyjde, ale edičně připravíme dva, které by měly vyjít v roce 2007. Svazek 4 Zpíváno do rotačky, Seifertovy novinové příspěvky z let 1934 až 1938, a potom svazek 13, Publicistika II, což jsou jeho články v letech 1932 až 1939,“ dodal.
Tomáš začal ve svém nakladatelství Akropolis vydávat kritické vydání Seifertova díla v roce 2001. Vedoucí projektu je literární historik Jiří Brabec, podílí se na něm pět lidí včetně nakladatelova syna Filipa Tomáše.
O první díly měli čtenáři zájem. Před měsícem vydal Tomáš desátou knihu, ale minus činí 700 tisíc korun. Ztráty rostou, prodej jednotlivých svazků klesá. Prvních dílů se prodalo kolem 800 výtisků. Prodejnost se ustálila na 600 výtiscích, loni klesla pod 300. Příspěvky sponzorů prý pokryjí necelou třetinu nákladů. Vydání jednoho svazku stojí 120 až 500 tisíc korun. Příspěvek ministerstva kultury činí přibližně 20 tisíc.
„Kritické vydání díla je vždy méně populární a prodejné než výbor z díla typu best of..., to je známá věc. V letech 1956 až 1970 vyšlo v Československém spisovateli sedmisvazkové dílo, poznamenané však dobovými představami o služebné úloze literatury. Také nezachycuje básníkovu tvorbu z posledních sedmnácti let života, literárně značně plodných,“ řekl Tomáš. Lidé si podle něj koupí pár prvních svazků a mají pocit, že pro své vzdělání už udělali dost. Tomáš nabízel i předplatné na celé dílo. Z celé ČR se přihlásili čtyři zájemci. Dluh, který má k Seifertovi podle nakladatele česká společnost, se zatím splatit nedaří. Jiří Tomáš se ale nevzdává a věří, že se mu po přestávce podaří celý projekt dokončit.

(cg, ČTK), Právo, 10. 1. 2005

Vydávání Seifertova díla by nemělo být záležitostí jednoho malého soukromníčka a hrstky nadšenců
Rozhovor s Jiřím Tomášem z nakladatelství Akropolis, které několik let vydává a před několika dny na čas přestalo vydávat Dílo Jaroslava Seiferta

Proč jste přerušili vydávání Seifertových spisů?
Pochopitelně – z finančních důvodů. V současné době ztráty, které nesu já jako soukromý nakladatel, dosáhly 700 000 Kč, zatímco prodej Seifertových spisů spíše klesá. Přestože se v tiráži objevuje několik sponzorů, jejich příspěvek pokrývá sotva třetinu veškerých nákladů. Po deseti vydaných svazcích, které přinesly 3 200 stran Seifertových textů, jsem se rozhodl pro roční pauzu, abychom se mohli trochu nadechnout a zotavit. Potřebuje to jak moje peněženka, tak myslím i editoři.

Na kolik vydání jednoho svazku vyjde, kolik času jeho příprava zabere?
Na to nejde paušálně odpovědět. Nejtenčí svazek (s číslem 6) měl 136 stran, nejsilnější (12) celkem 512, rovněž počet ilustrací – ať již barevných nebo černobílých – v jednotlivých svazcích kolísá. Značnou finanční náročnost pak představují například reprinty původních vydání. Ani obtížnost ediční přípravy není u jednotlivých svazků samozřejmě stejná. Takže na vaši otázku mohu odpovědět v podstatě jen rámcově, že finanční náklady se pohybují v rozpětí od 120 000 do půl milionu, nejčastěji pak kolem tří set tisíc. A kolik času zabere příprava? Ediční – u těch nejsložitějších svazků – určitě několik let, výrobní pak asi tři měsíce.

Jaká byla prodejnost jednotlivých svazků?
Ani zde vám neposloužím souborem nepřesně přesných údajů. Pravda je, že v roce 2001, kdy jsme si připomínali sto let od narození Jaroslava Seiferta a kdy jsme i my s projektem kritického vydání Díla J. S. začínali, pomohla prodeji určitá medializace tohoto výročí. U prvních svazků se prodej pohyboval kolem osmi set výtisků, posléze se na určitou dobu ustálil na šesti stech, v posledním roce klesl pod tři sta výtisků.

Čím si vysvětlujete, že se Seifertovy sebrané spisy málo prodávají?
Těch důvodů je celá řada a mohly by klidně posloužit za téma velké sociologické studie. Ale alespoň v bodech. Pochopitelně dělat kritické vydání díla určitého autora je vždy méně populární (a prodejné) než dejme tomu výbor z tohoto díla typu best of… To je známá věc, která se již kdysi projevila např. i při vydávání Haškových spisů atd. Dalším důvodem je i to, co provází každý mnohasvazkový projekt: Čtenář si koupí několik prvních a tím skončí, protože má pocit, že pro své vzdělání už udělal dost. Nu a konečně to, že čtenářů – zejména oné vskutku krásné literatury – v této zemi neustále ubývá, se snad nemusíme příliš rozšiřovat. Společnost, která se rozhodla, že kulturu ke svému životu nepotřebuje, by se ale neměla naivně divit zhrubnutí či zesurovění mezilidských vztahů, společenské atmosféry, politické nekultivovanosti atd.

Přerušení naštěstí neznamená zastavení projektu – jak to vidíte se Spisy J. S. do budoucna?
V roce 2006 skutečně žádný svazek nevydáme. Ale neznamená to, že bychom zastavili ediční přípravu dalších. V příštím roce by díky sponzorské výdrži města Kralupy nad Vltavou již měly být edičně i redakčně připraveny svazky 4 (Zpíváno do rotačky) a 13 (Publicistika II), které vyjdou v roce 2007. Uvědomíte-li si, že Seifert pracoval čtvrt století v novinách a že na rozdíl od celé řady dalších českých autorů (Nezval, Halas, Čapek, Poláček, Hašek, Hora, Neumann, nově nyní třeba Langer) jeho publicistika nejenže nebyla knižně vydána, ale není ani bibliograficky podchycena (tato bibliografie vzniká de facto jako sekundární produkt těchto spisů), pak si samozřejmě můžeme klást otázku, jak si díla jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu vážíme. Vůbec si myslím, že vydání jeho díla – a uvědomte si, že zhruba třetina textů v oněch deseti dosud vydaných svazcích je zde prvně knižně publikována – by nemělo být záležitostí jednoho malého soukromníčka a hrstky nadšenců. Ale to už je o něčem jiném…

Radim Kopáč, www.czlit.cz, 7. 12. 2005

Skončí spisy Seiferta desátým svazkem?
Praha – Vydávání Díla Jaroslava Seiferta, jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu, zřejmě skončí u desátého, právě vydaného svazku z původně 17 zamýšlených knih. Náročný projekt, který umožňuje čtenářům srovnávat první knižní vydání Seifertových básní s těmi pozdějšími, ale také s časopiseckými či novinovými otisky a přináší i dosud knižně nevydané texty, nenašel dostatek čtenářů. Podle majitele nakladatelství A kropolis Jiřího Tomáše přesahují ztráty na celém projektu sedm set tisíc korun, svazků se prodává necelých 300 kusů. Nakladatelství sice vydávání zastavilo, nechává si však otevřenou možnost pro případné pokračování.
Nejnovější, desátý svazek má ve spisech pořadové číslo osm, představuje básníkovu poezii a překlady od druhé poloviny 40. do poloviny 60. let. Základem titulu je sbírka Praha, objevuje se zde i soubor básní s frenštátskými motivy Vytržené stránky, který mohl roku 1957 vyjít pouze jako „zkušební tisk“. Seifertovy omezené publikační možnosti v 50. letech dokládají i Dodatky, které zveřejňují básně zasažené cenzurou – jako verše napsané po smrti Jana Masaryka a Edvarda Beneše či pro XI. všesokolský slet.

(aho), MF Dnes, 30. 11. 2005