Cyril Hádek: Konec Přemyslovců v Čechách
Jiří Tomáš – A kropolis, 208 stran Čtvrtého srpna 2006 si připomeneme 700 let uplynulých od chvíle, kdy byl v Olomouci, krátce před svými 17. narozeninami, zavražděn český a polský král Václav III. Tím vymřela po téměř 450 letech jediná domácí vládnoucí dynastie. Během té doby se vystřídaly na trůně více než tři desítky Přemyslovců, rodu, který se dokázal vyzdvihnout ze středočeských nížin až do výše sboru sedmi volitelů Svaté říše římské. Po stopách rodu, který měl začínat bájným Přemyslem se střevíci a mošnou zlýka, aby připomínaly skromnost a úctu k lidem práce, se vydal autor, který připomíná velké krále, jako byl Přemysl Otakar I. a Přemysl Otakar II. Připomínka dávné historie, z které vyrůstá tradice, k níž se hlásí i náš dnešní stát.

(cg), Právo 25. 7. 2006

Jak dopadli Přemyslovci v českých dějinách
Praha – Nakladatelství Akropolis svou knihou Konec Přemyslovců v Čechách s předstihem připomíná důležité výročí, které připadá na letošní srpen. Dne 4. srpna totiž uplyne rovných sedm set let od zavraždéní posledního přemyslovského krále Václava lII. Tímto činem zakladatelská dynastie českého státu vymřela po meči.
Autor Cyril Hádek se ve své knize soustředí především na poslední Přemyslovce počínaje Přemyslem Otakarem II. a nejvíce místa vénuje okolnostem olomouckého zavraždéní mladičkého Václava III., události, jež i přes velkou snahu historiků nebyla nikdy objasněna. Autor shrnuje nejrůznější hypotézy o vrazích a zabývá se důsledky, které z této vraždy vyplynuly pro český stát. Byly to především boje o český trůn, jež nadlouho vyřešil až sňatek Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským.
To byl skutečné státnický čin, neboť už v tu dobu si nároky na český trůn činil pomalu sílící rod Habsburků. Zmocnit se trvale českého trůnu se jim však tehdy ješté nepodařilo.
Je zřejmé, že z vraždy lze vinit především příslušníky vysoké české šlechty, ať už ji způsobila spiknutím či nedbalostí. Tak na vraždu pohlížel už kronikář Karla IV., Beneš Krabice z Weitmile.
Autor velmi stručné shrnuje i prehistorii přemyslovského rodu počínaje mytickými zakladateli, ale vénuje se především hlavním událostem čtyř staletí, po která Přemyslovci vládli Čechům. Milníky této doby jsou dramatické události, mezi nimiž nechybí války a vraždy, ale skutečností zůstává, že právě Přemyslovci jsou rodem, který vytvořil a udržel český stát uprostřed Evropy. Žádný z přemyslovských králů se sice nestal císařem římské říše, ale Přemysl Otakar II. na tuto roli dokonce dvakrát aspiroval. Je nepochybné, že právě za vlády tohoto krále dosáhl český stát svého největšího rozmachu. Jeho říše sahala tehdy až k Jaderskému moři.
Kniha zmiňuje také osudy některých přemyslovských potomků, kteří nedosáhli na trůn, a nevyhýbá se ani levobočkům, jako např. v případě Přemysla Otakara II.
Právě sedmisetleté výročí vymření této zakladatelské dynastie českého státu je příležitostí k zamyšlení nad tím, jakými peripetiemi se vláda nad ním vyvíjela. V historii lze vždy najít inspirativní poučení i pro současnost a k tomu jistě Hádkova kniha svou měrou přispívá.

Petr Kovařík, Deníky Bohemia 6. 6. 2006